Role Zánětu V Etiopatogenezi Farmakorezistentní Epilepsie a Refrakterního Status Epilepticus.

Zanět mozku představuje jeden z hlavnich substratů farmakorezistentni epilepsie různe etiologie a může přimo ovlivnit neuronalni excitabilitu. Neuromodulacni schopnosti ně­kte­rých prozanětlivých molekul (cytokinů, chemokinů) mohou být odpovědne za hyperexcitabilitu v neuronalnich sitich. Vztah zanětu a epilepsie je reciprocni. Zanětlive procesy v mozku se mohou ucastnit na spoustěni zachvatove aktivity a zaroveň mohou být nasledkem pokracujicich zachvatů. Farmakologicke studie na zviřecich modelech cilene na systemy IL-1[BETA]/ IL-1R1, HMGB1/ TLR4 a COX-2/ prostaglandiny prokazuji, že tyto zanětlive kaskady maji významný podil na spoustěni a opakovani zachvatove aktivity. Status epilepticus (SE) vede k rozvoji zanětlivých procesů, ktere mohou být detekovany v mozkove tkani, mozkomisnim moku i seru. Prolongovane zachvaty a SE vedou k rychle a dlouhotrvajici aktivaci specifických zanětlivých kaskad v těch oblastech mozku, ktere odpovidaji epileptogenni zoně. Pochopeni komplexni role zanětu při vzniku a exacerbaci epilepsie a rozvoji farmakorezistence je zasadnim předpokladem možnosti identifikace nových molekularnich cilů, ktere by se mohly uplatnit v lecbě těchto pacientů.