Role of echocardiography and cardiac biomarkers in prediction of in-hospital mortality and long-term risk of brain infarction in pulmonary embolism patients

Uvod: Cilem prospektivni studie bylo stanoveni významu echokardiografie a kardiomarkerů v predikci hospitalizacni mortality a rizika mozkových infarktů během 12měsicniho sledovani u pacientů s plicni embolii (PE) lecených antikoagulacni terapii.Metody: Prospektivně bylo vysetřeno 88 pacientů s akutni PE (39 mužů, průměrný věk 63 let), kteři byli sledovani po dobu 12 měsiců. Osmasedmdesat pacientů bylo v uvodu vysetřeno magnetickou rezonanci (MR) mozku a transezofagealni echokardiografii (TEE).Po 12 měsicich sledovani 58 pacientů podstoupilo kontrolni MR mozku. Hospitalizacni mortalita a výskyt ischemických cevnich mozkových přihod (CMP)/ischemických lezi mozku (ILM) byly analyzovany na zakladě výsledku echokardiografie (přitomnost patentniho foramen ovale s průkazem pravoleveho zkratoveho toku - PFO/RLS; poměr rozměru prave a leve komory [right ventricular to left ventricular diameter ratio, RV/LD]; systolicka exkurze trikuspidalniho anulu [tricuspid annulus plane systolic excursion, TAPSE; vrcholova systolicka rychlost trikuspidalniho anulu - ST; odhad systolickeho tlaku v plicnici [pulmonary artery systolic pressure, PASP]) a výsledných hodnot kardiomarkerů (N-terminalni konec prohormonu natriuretickeho peptidu B [N-terminal pro-B type natriuretic peptide, NT-proBNP] a srdecni troponin T [cTnT]).Výsledky: Z 88 pacientů s PE byla u 11 (12,5 %) jedinců stanovena vysoce rizikova forma PE, u 24 (27,3 %) PE s vyssim střednim rizikem, u 19 (21,6 %) PE s nižsim střednim rizikem a u 34 (38,6 %) pacientů nizkorizikova forma PE. Jedenact (10,2 %) pacientů zemřelo v průběhu hospitalizace, z toho 6 z 9 (66,6 %) s vysoce rizikovou formou PE a 3 z 24 (12,5 %) s vyssim střednim rizikem PE. cTnT (odds ratio [OR] 4,3; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,59-31,3, p = 0,014), NT-proBNP (OR 14,2 [95% CI 1,5-133,4], p = 0,02), RV/LD ≥ 0,79 (OR 36,6 [95% CI 4,2-316,4], p = 0,001), TAPSE (OR 0,55 [95% CI 0,34-0,92], p = 0,022) a PASP ≥ 51,5 mm Hg (OR 33,3 [95% CI 3,8-292,6], p = 0,022) predikovaly hospitalizacni mortalitu. Sedmnact pacientů (19,3 %) prodělalo CMP (n = 8) nebo u nich byly zaznamenany nove ILM (n = 9). V multivariantni analýze byly PFO/RLS (OR 27,1 [95% CI 3,0-245,3], p = 0,003) a ST ≤ 14,5 cm/s (OR 34,1 [95% CI 3,4-344,0], p = 0,003) identifikovany jako nezavisle prediktory rizika CMP/infarktu myokardu (IM).Zavěry: U pacientů s akutni PE srdecni troponin T, NT-proBNP, dilatace/systolicka dysfunkce prave komory a plicni hypertenze predikuji hospitalizacni mortalitu. Přitomnost PFO/RLS a ST jsou asociovany s rizikem CMP a rozvojem nových mozkových ischemických lezi.